Amulet pro rok 2022 jako DÁREK <3

Temnota jako naše součást - 1 díl

fantasy-2847724_1920 (1)Temnota jako naše součást

Mnoho lidí zastává názor, že temnota je něco, co by vůbec nemělo na světě být, že je to tu vlastně omylem. Co to vůbec taková temnota je? Existuje mnoho druhů temnoty nebo spíš přesněji, existuje mnoho lidských představ o tom, co lze za temnotu považovat. Asi se shodneme na tom, že temnota je to tíživé a otravné, co nám komplikuje život v ty nejnevhodnější chvíle, a co bychom z našeho života nejraději navždy vytěsnili.

Mnohdy to vlastně nedokážeme ani nijak konkrétně popsat. Prostě je to něco, co nám rozhodně nedělá dobře a většinou se před tím snažíme nějak prchnout, nacpat to do skříně k ostatním kostlivcům nebo se rozhodneme, že to neexistuje. My přece chceme žít šťastni v bezpodmínečné lásce a tohle do ní jaksi nezapadá. Bohužel nebo možná spíš bohudík, potlačováním, útěkem nebo ignorací, nelze vnitřního klidu dosáhnout. Nelze ho dosáhnout z prostého důvodu, temnota je naší nedílnou součástí a chce být poznána.

Za temnotu považujeme vše, co nám není příjemné. Ač se nám mnohdy zdá, že temnota přichází zvenčí, pravdou je, že stejně jako vše ostatní je i ona odrazem našeho světa vnitřního. To jestli je daná událost, věc, osoba, emoce, myšlenka negativní, neutrální nebo pozitivní, rozhoduje zase jen další myšlenka, která vzniká v naší mysli. Naše mysl provádí tato plně automatizovaná vyhodnocování na základě vzorců, které si během života vytvořila. Základní vzorce získá prostřednictvím genetické informace (pudy, instinkty a nějaké osobnostní rysy po předcích), další získá v ranném dětství od blízkých, především od rodičů, a z toho všeho si pak odvozuje další a další vzorečky, které v podstatě řídí náš život.

Toxický stud

Vědci tvrdí, že více jak 98 % našeho života řídí tyto programy. To jsou právě tyto programy, které ovlivňují to, jak vidíme svět, jak budeme v různých situacích reagovat a které určují, co budeme považovat za temnotu a co za světlo. Pokud se v dětství něco zvrtlo, pak je na světě problém. Klíčovou roli tu hraje emoce, která je nazývána jako TOXICKÝ STUD.

Vlastně můžeme říct, že tato emoce (pocit prázdnoty, neadekvátní viny, nedostatečnosti, existenční strach, pocit naprostého selhávání) je samotný kořen temnoty uvnitř nás. Je to velice silná emoce, projevující se v těle silnými pocity (energiemi) a mysl se ji snaží za každou cenu zbavit. Odvést od ní pozornost nebo ji překrýt skrze pocity jiné emoce. Často to bývá hněv, strach nebo smutek. K tomu účelu používá různé vzorečky chování, které se vytvářely v dětství, když se dítě dostalo do situace, v níž si nevědělo rady a rodič nebyl schopen mu v tuto chvíli poskytnout soucitnou oporu. Buď nebyl nablízku nebo reagoval ne zrovna soucitně.

Tato emoce, stejně tak jako ostatní emoce, nese nějakou informaci. V tomto případě informaci o tom, které potřeby byly v dětství zanedbané a co byste si sami měli začít dávat. Vyrovnat deficit z dětství.  Nejčastěji upozorňuje na absenci sebe přijímání takového, jací jste, sebelásky a soucitu se sebou.
To, jestli takový problém máte (a věřte, že většina ho máme), zjistíte zcela jednoduše tak, že si pokusíte vybavit nějakou nedávnou situaci, ve které byla vaše emoční reakce nepřiměřená situaci. Pokud si na takovou situaci nevzpomínáte, pak jste buď osvícení, máte slabou paměť, bojíte se to přiznat, protože byste si tím způsobili další bolest nebo si to prostě nejste schopni uvědomit. 

Jak tedy nakládat s temnotou? O tom až v druhém díle.

 

Autor: Natálie Valtová & Milan Nesvadba